Kvalita a označení - jak se orientovat?

DOPORČUJEME: Potravinářská komora vydala tiskovinu, která shrnuje novou logislativu EU pro značení potravin: Zde.

.

Kvalitu a bezpečnost potravin upravuje v ČR jednak zákon o potravinách a tabákových výrobcích (č. 110/1997 Sb. v platném znění), jednak přímo přímo některá nařízení ES. které jsou součástí relativně složitého potravinářského legislativního komplexu předpisů, dotvářené komoditními vyhláškami ministerstva zemědělství a prováděcími vyhláškami ministerstva zdravotnictví. Potravinářská legislativa se prioritně zaměřuje na bezpečnost (zdravotní, hygienickou nezávadnost) potravin. Některé základní požadavky spojené s kvalitou, a také s ochranou před falšováním, předpisy stanovují.

Jak se má ale spotřebitel orientovat v systému, který není přehledný ani pro odborníka a jak si má vybírat kvalitu? Uvádíme několik základních principů, které má spotřebitel k dispozici.

A) Vybíráme na základě zkušenosti s daným výrobkem, značkou - dle senzorického posouzení vzhledu, chuti, vůně, textury atd. Příklady: pečivo, káva, čaj …

B) Označení třídy jakosti se používá jen výjimečně - pro ovoce, zeleninu.

C) Informacemi o složení musí být vybavena každá potravina, s výjimkou jednodruhových potravin. Za slovem SLOŽENÍ následuje úplný výčet všech složek obsažených v potravině a to v sestupném pořadí. Složka, která je uvedena v názvu výrobku musí být vždy vyjádřena i množstvím.

  • Obsah významné složky potraviny - příklady: množství ovocné složky v džemu, procento kakaa v čokoládě, obsah vody ve zmrazených rybách;
  • Použití přídatných látek (E-čka) - konzervačních prostředků (např. nealko nápoje, lahůdkářských výrobcích), zahušťovadel (např. v jogurtech), umělých barviv (např. nealko nápoje).
  • Způsob zpracováni - např. teplotní režimy (čerstvé mléko-pasterované mléko-UHT mléko); délka doby skladování (čerstvé máslo-máslo-stolní máslo); rozdílné způsoby zpracování (čerstvé ryby-zmrazené ryby-rybí konzervy); použité technologie (ošetření ionizací; zpracování obsah GMO); atd.

D) Pro mnohé spotřebitele má význam označení země výroby, země původu, což ale u většiny potravin není povinné; výrobce v dané zemi nemusí obvykle uvádět původ suroviny.

E) Označení výživovým (nutričním) tvrzením, které uvádí, že potravina má určité prospěšné výživové vlastnosti, které

poskytuje, poskytuje ve snížené nebo zvýšené míře, nebo které neobsahuje, a to pro oblasti energetické hodnoty, obsahu živin či jiných látek (příklady: s nízkým obsahem tuku, bez tuku).

F) Označení zdravotním tvrzením, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, že existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou nebo některou z jejích složek a zdravím. Týká se zejména doplňků stravy. Každé takové tvrzení musí být vědecky doložené a schválené Evropskou komisí. Sdružení českých spotřebitelů zastává názor, že většina zdravotních tvrzení na našem trhu těmto nároným podmínkám nevyhovuje a je tudíš na trhu nelegálně. Odkazujeme na naše stránky Zde.

E) Značky kvality jsou nejkontroverznějším způsobem pro rozhodování spotřebitele. Je jich totiž již téměř nepřeberné množství. Značce KLASA se za mohutných státních subvencí podařilo postupně vybudovat jistý stupeň kredibility. Značka CZECH MADE, vybudovaná na trasparentním systému za účasti posouzení třetí nezávislou stranou není příliš viditelná. O to více další, z nichž mnohé si jen hrají na to, že deklarují nějakou přidanou hodnotu o kvalitě výrobku pro spotřebitele.

.

Povinné potravinářské značení zahrnuje některé způsoby varování - zejména ve vztahu k možným alergickým reakcí citlivých jedinců. V naprosté většině - zdůrazňujeme v NAPROSTÉ - informace ve značení nemají nic společného s bezpečností (či nebezpečností) potraviny, či té a oné její složky. Vždy se jedná jen o prostou informovanost spotřebitele o potravině, aby se mohl lépe rozhodnout.

  • Uvedení přídatné látky není varovnáním před nebezpečným Éčkem, ale prostou informací, že Éčko použito bylo a spotřebitel se může rozhodnout zakoupit jiný výrobek, pokud takový je.
  • Uvedení použití složky GMO není varovnáním před nebezpečným GMO, ale prostou informací, že použito bylo a spotřebitel se může rozhodnout zakoupit jiný výrobek.
  • Podobně platí pro ionizační záření a další technologie.

Spotřebitel však často tyto informace jako varování vnímá a koupi takových výrobků se - zbytečně - vyhýbá. Odkazujeme na naše publikace, které se kvalitou potravin zabývají a spotřebiteli osvětlují podstatu některých technologií - Zde.